Jediným smysluplným a ekonomicky pragmatickým řešením je tzv. hybridní FVE (HFVE), která nutně nepotřebuje povolení distributora. Navíc, spolehlivě ochrání cely dům proti výpadkům a umí využit vyrobenou energii až na 100%, a to i v noci, díky akumulaci vyrobené elektrické energie. V případě získání povolení od ERÚ ještě letos může také čerpat zelený bonus. Počáteční investice je sice vyšší, ale při návratnosti cca 10-12 let je to jediné nezávislé a nakonec nejlevnější řešení.
HFVE se staví bez dotací již několik let a ve statistikách ERU většinou vůbec nefigurují! Týká se to zejména těch instalací, které nedostaly z různých důvodů povolení k připojení do distribuční sítě.
Vzhledem k tomu že povolení od distributora tyto HFVE nezískaly, pak není nutno nic fakturovat, což znamená, že tyto elektrány nedostávají žádnou podporu ve formě Zeleného Bonusu. Tím pádem dle ERÚ nepotřebují licenci a pokud nemají licenci nejsou de facto ani výrobci elektřiny a nevztahují se na ně ani povinnosti, tak jako na všechny ostatní výrobce elektřiny. Tzn. nepotřebují elektronický podpis a nemusí podávat měsíční hlášení o výrobě na OTE či jiné, pro normální lidi většinou nesrozumitelné nesmysly.
Vše co HFVE vyrobí je beze zbytku spotřebováno v místě instalace (a to i v noci nebo při výpadcích) a co nevyrobí tak dokoupí např. v nízkém tarifu.
Graf č. 1: Energetická bilance RD s HFVE
Graf č. 1 ilustruje celkovou denní energetickou bilanci v RD kde je instalována HFVE. Vlivy počasí a výkyvy ve spotřebě jsou zde kompenzovány dostatečnou kapacitou akumulátorů (1000Ah/48V) za současného minimálního vybíjení do cca 75% (graf č. 2).
Graf č. 2: Stupeň nabití bateriové banky
Jak je z grafu č. 1 patrné, HFVE maximálně využívá vyrobenou elektrickou energii z FV panelů pro pokrytí vlastní spotřeby RD a jen malý zlomek energie je nakoupen z distribuční soustavy. Díky HFVE je možno vyrobenou elektrickou energii z FV panelů čerpat i v nočních a brzkých ranních hodinách, kdy slunce ještě nesvítí, nebo při oblačných dnech.
Mýtus o akumulaci
Obecně bohužel zatím převládají předsudky o tom, že akumulace elektřiny je drahá a neefektivní, a že akumulátory mají nízkou životnost. Tento mýtus již delší dobu neplatí a v praxi se různé typy akumulátorů s úspěchem používají již dlouho. Nemusí se nutně jednat o nejnovější technologie. Například i klasické trakční průmyslové akumulátory se s úspěchem používají pro skladování elektřiny nejenom v průmyslu, ale i v rodiných domech.
Tato technologie je paradoxně již velmi stará a taktéž oblíbená i v náročných podmínkách pro svoji naprostou jednoduchost, spolehlivost a v porovnání s nejnovějšími technologiemi také nízkou cenu.
Fakt, že akumulátory obsahují olovo je při dnešních neustále se zvyšujících cenách této komodity spíše výhodou. Takové akumulátory vydrží spolehlivě pracovat 10 a více let a po této době se dají buď zrepasovat nebo díky stále se zvyšující ceně olova prodat do sběrných surovin za velmi výhodnou cenu.
Za tyto prostředky si potom může majitel v budoucnu pořídit již nějakou novější a levnější technologii akumulace energie. V dlouhodobém horizontu je tak z ekonomického hlediska používání akumulace elektřiny mnohem levnější než nakupovat elektřinu ze sítě.
Solární kolektor nebo fotovoltaické panely?
Toto dilemma řeší v počátku mnoho investorů. Každý systém má samozřejmě své výhody i nevýhody. Faktem však je, že solární kolektor vyrábí pouze teplo. To znamená, že na něj není možné provozovat např. ledničku, TV či světla.
Nevýhodou u většiny solárních kolektorů je poměrně vyšší údržba provozních kapalin a s tím spojené problémy a to hlavně v létě. Faktem také je, že převážnou část tepla, kterou kolektor vyrobí, je přesunuta do léta. Bohužel u nás existuje řada domů, které neohřívají bazén, a proto se většina tepla vyrobeného z kolektoru využije jen z malé části.
Naopak, v létě vzrůstá spotřeba elektřiny (mrazáky, zalévání, ledničky, klimatizace), a tu bohužel žádný solární kolektor vyrábět neumí. HFVE se tak velmi lehce a neplánovaně může stát hlavním energetickým zdrojem domu zejména v bouřkovém období léta. Elektřina je prostě univerzální a je možné s ní jak topit, chladit či zalévat.
Pokud jsou dnešní domy závislé na elektřině a je nutné elektřinu mít, proč mít další zbytečný systém, který je stejně závislý na elektřině a navíc založený na problematickcýh kapalinách, když máme v ČR v létě stejně běžně přebytky elektřiny a můžeme jí tak používat sice s menší účiností než kolektory, ale na druhou stranu daleko komfortněji a univerzálněji, a to i na ohřev TUV, přitápění či ohřev bazénů.
Toho lze docilit jak relativně primitivním pálením elektřiny” ve spirálách ohřívačů či zásobníků, tak sofistikovanějším využitím ve spojení s tepelnými čerpadly vzduch/voda, kdy z jedné vyrobené kWh můžeme bez problémů získat mnohonásobně více tepla. Na jaře, v létě a na podzim tak může tepelné čerpadlo zastávat funkci hlavního tepelného zdroje a ve spojení s hybridní fotovoltaikou se také stává daleko méně zranitelnější vůči výpadkům sítě a taktéž je zároveň daleko lépe chráněno proti nepříznivým vlivům z distribuční soustavy jako je například v některých oblastech čím dál častější přepětí či podpětí.
