Solarninovinky.cz
Energetický gigant ČEZ se mění. Loni kromě svého hlavního byznysu vstoupil do telekomunikací a překvapivě oznámil zájem o budování fotovoltaických elektráren na střechách. V exkluzivním rozhovoru s Martinem Schreierem, mluvčím Skupiny ČEZ pro obnovitelné zdroje, jsme zjišťovali podrobnosti plánů společnosti na vstup do decentralizované energetiky.
SN: Koncem minulého roku ředitel strategie ČEZ Cyrani informoval, že cílem skupiny ČEZ je rozvoj decentrálních zdrojů. Podle Cyraniho je záměrem ČEZ vydělávat na střechách a dodávat malé fotovoltaické elektrárny (FVE) na klíč. Kdy konkrétně plánujete, že budete nabízet své služby pro FVE?
Jde o jeden ze směrů, kterým by se měla vydat nově založená společnost ČEZ Nová energetika. Ta má primárně hledat růstové příležitosti v decentralizované energetice a příbuzných odvětvích. Žádný pevný horizont konkrétně pro službu instalace solárních panelů na pronajaté střechy zatím není stanoven.
SN: Vaše konkurence – E.ON Česká republika a PRE, a.s. již téměř 2 roky působí ve fotovoltaice a nabízejí své služby v oblasti fotovoltaického byznysu. Proč až s tak velkým zpožděním vstupujete „do rozjetého fotovoltaického byznysu“?
Společnost ČEZ je v oblasti fotovoltaiky zastoupena nepřetržitě od roku 1997, kdy instalovala sluneční elektrárnu v lokalitě Mravenečník v Jeseníkách. Tam byla v provozu po pět let a od roku 2003 je součástí informačního střediska Jaderné elektrárny Dukovany. Ročně se zde vyrobí téměř 8 000 kWh.
Další zajímavé aktivity ČEZ mimo oblast výroby spadají do problematiky testování nových technologií. Např. na přelomu let 2009-10 tak společnosti ČEZ a Elmarco jako první na světě porovnaly výkony solárních panelů využívajících nanovláken s vlastnostmi běžných křemíkových panelů. Testy dopadly pozitivně pro solární panely s nanovlákny (DSSC – dye-sensitized solar cells).
SN: Evropská komise přijala loni usnesení, jehož záměrem je podpora mikrogenerace, a to zejména výroby elektřiny v malých FVE. Jak se stavíte k návrhu na zavedení Net-meteringu v České republice?
Net-metering jako typ nefinanční podpory, při které domácnost využívá elektrickou síť jako formu baterie, má v decentralizované energetice svůj význam a je jedním z ekonomicky čistších řešení podpory obnovitelných zdrojů.
Je pravdou, že některé zkušenosti s touto formou akumulace jsou dobré – ze zámoří, západní Evropy i blízkého zahraničí (např. Maďarsko a nově v přípravě i Slovensko). Platí ale, že tomu musí být přizpůsobena příslušná legislativa v kategorii podpory OZE. To u nás zatím chybí, a náklady na pořízení akumulace by proto museli nést především distributoři, kteří by byli nuceni přenášet je na všechny své zákazníky.
SN: Mnohé americké energetické společnosti nabízejí svým zákazníkům FVE pomocí leasingu. Nezvažujete podobnou nabídku pro zákazníky v ČR?
Ani této možnosti se do budoucna nezříkáme, ale v dohledné době pro ni nevidíme na českém trhu prostor.
SN: Jaká je momentální situace v oblasti připojování malých FVE v distribuční sítí ČEZ? Jsou zde nějaká omezení? Proč například v regionu Třinecka/Českého Těšína prakticky od roku 2009 do dneška nelze připojit ani FVE o výkonu 3 kWp?
Společnost ČEZ Distribuce stihla a stíhá připojit všechny žadatele o připojení výrobny, kteří splnili veškeré legislativou požadované náležitosti. V souladu s platnou legislativou probíhalo a probíhá individuální posuzování každé žádosti o připojení výrobny k distribuční soustavě a následně jejich připojování.
Na distribučním území ČEZ Distribuce bylo v určitou dobu z celkových 21 tzv. uzlových oblastí (předávací místo přenosové a distribuční soustavy) pro účely připojování nových zdrojů postupně uzavřeno až 6 uzlových oblastí. Část těchto omezení dosud přetrvává. Důvodem byly a jsou jednak nadlimitních přetok do přenosové soustavy, ale i výrazné ovlivnění distribuční soustavy těmito výrobnami. Obrovský nárůst požadavků na počátku roku 2010 na připojení pak vyústil v pokyn provozovatele nadřazené soustavy (ČEPS) na pozastavení povolování výroben, na který společnost ČEZ Distribuce byla povinna reagovat.
SN: Skupina ČEZ je velmi úspěšná v oblasti malé kogenerace (TEDOM). Budete nabízet toto řešení i pro domácnosti v blízké budoucnosti?
Společnost ČEZ Energo má cíl dosáhnout v malé kogeneraci instalovaného výkonu 200 MW. V současné době je to cca 40 MW. Cílovou skupinou jsou zatím především menší obytné komplexy, hotely, školy, atd. Instalace kogenerační jednotky je vhodná zejména v případě, kdy je garantován celoroční odběr tepelné energie. Zaměření na jednotlivé domácnosti není v tuto chvíli aktuální.
V každém objektu nebo každé soustavě bývá z pohledu potřeb tepla jiná situace. Bez odborného posouzení nelze tvrdit, že modernizace či instalace kogenerační technologie je pro daný subjekt výhodná. Proto společnost ČEZ Energo všem zájemcům nabízí, že jim posoudí technicko-ekonomickou vhodnost instalace kogeneračního zdroje.
SN: Jak dopadla Vaše žádost na Evropskou komisi ve věci stížnosti na retroaktivní opatření, která zavedla rumunská vláda na Váš projekt největšího větrného parku v Evropě?
Věc je zatím stále v procesu, nepadlo dosud žádné finální rozhodnutí. Pevně věříme, že evropské právní prostředí bude dostatečným garantem toho, aby členské státy dodržely své závazky učiněné v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie.
SN: Vaše konkurence- PRE a.s.- je relativně aktivní na sekundárním trhu s FVE v České republice, kde realizovala několik nákupu velkých FVE. Plánujete další rozšíření Vašeho současného portfolia FVE v České republice formou akvizic?
Skupina ČEZ nepočítá s rozšiřováním svého portfolia FVE v ČR, a tedy ani se zvyšováním svého podílu na tomto trhu, který aktuálně činí 5,9 %.
SN: V rámci skupiny 9 největších utilit v EU jste se nedávno setkali s německou premiérkou Merkelovou. Výsledkem je návrh na zavedení kapacitních plateb. Jaký je Váš názor na kapacitní platby?
Stanovisko ČEZ v této otázce je dlouhodobě konzistentní. Kapacitní trhy, podobně jako dotace pro obnovitelné zdroje, znamenají destrukci myšlenky jednotného trhu s energiemi a dál deformují velkoobchodní trh. Ve finále tak dojde k urychlení jeho atomizaci na jednotlivé národní trhy. Aby bylo smysluplné a funkční, muselo by jakékoli schéma kapacitních plateb platit pro celou Evropskou unii.
Obecně v rámci EU platí, že k celkovému chaosu přispívají navíc nekoordinované národní politiky. Např. závazný cíl Evropské komise v oblasti obnovitelných zdrojů pro rok 2030 vnímáme jako nadbytečný. To však neznamená, že jsme proti obnovitelným zdrojům jako takovým. Smysluplnější nám však přijde podpora výzkumu a vývoje tak, aby byly postupem času tyto zdroje přirozeně konkurenceschopné s jinými. Obecně jsme pro technologickou neutralitu – každý stát by měl mít možnost si s ohledem na svá národní specifika zvolit vlastní nízkoemisní zdroje.
Zdroj: Solarninovinky.cz