Expert: Není obhájitelné, aby solárníci platili za recyklaci panelů čtyřnásobek oproti Itálii
Veronika Knoblochová pracuje v současnosti jako výkonná ředitelka asociace CZEPHO a kolektivního systému REsolar. Ve fotovoltaické branži působí relativně krátce. Nicméně, díky bohatým zkušenostem z předchozího působení v top managementu společnosti ASEKOL patří k předním odborníkům na recyklaci v České republice.
V našem prvním inteview, které Knoblochová poskytla exkluzívně pro portál www.solarninovinky.cz, jsme se zaměřili především na problematiku recyklace solárních panelů.
Ve funkci výkonné ředitelky CZEPHO jste relativně krátce. Můžete se stručně představit našim čtenářům?
Vystudovala jsem ekonomii a před příchodem do České fotovoltaické průmyslové asociace jsem byla finanční a IT ředitelkou ve společnosti ASEKOL, která se zabývá recyklací elektroodpadu. Ekonomie životního prostředí je mi blízká jak profesně, tak osobně. Je to perspektivní odvětví, které má budoucnost. Podívejte se na dnešní počítače a jejich velikost. Dnešní smartphone toho umí milionkrát více než ohromné počítače zabírající celé haly. Podobný vývoj čeká i energetiku. Časem si každý dům bude vyrábět energii sám z obnovitelných zdrojů. Je v nich budoucnost. Mám ráda novinky a technologický vývoj a chci být u toho.
Co Vás přimělo vstoupit do branže, která má jedné straně obrovskou perspektivu, avšak na druhé straně má velmi negativní mediální obraz v očích 90% české populace?
Zavádění prvních strojů do průmyslové výroby taky vedlo k jejich rozbíjení a špatné pověsti, ale technologický pokrok to nezastavilo. Dnes už nikdo nevnímá negativní tisíce kilometrů drátů, kterými je naše země sešněrována. Obnovitelné zdroje mají velký potenciál decentralizovat výrobu energie. Jsou to čisté zdroje.
Politici udělali chyby při jejich zavádění a nastavování podmínek a dnes mají černé svědomí a svalují vinu na 25 tisíc občanů, kteří investovali své peníze do solárních elektráren. Vinu nesou ti, kteří nastavovali pravidla a zákony, nikoli ti, kteří je dodržovali a spoléhali, že i stát dodrží nastavené podmínky. Přitom veřejnost má pořád o vlastní solární elektrárny velký zájem. Jen letos přibylo v síti přes tři tisíce nově licencovaných malých fotovoltaických projektů.
Předseda představenstva CZEPHO Jaromír Řehák pro portál E15 prohlásil, že Váš vstup do funkce v CZEPHO je spojen se změnami v představenstvu a s novým směřováním asociace. Jaké jsou nyní Vaše priority v rámci CZEPHO?
Jednou z našich priorit je sjednocení úsilí o nalezení společné komunikace s politiky, distribučními společnostmi a průmyslovými podniky. Dále je to samozřejmě snaha zlepšit obraz podnikatelů v oblasti solární energie v očích veřejnosti. Usilujeme také o stabilizaci podmínek v celém solárním byznysu. Klíčovým úkolem je oponentura tlaku na prodloužení solárního odvodu. Opakovaně upozorňujeme právě politiky i odpovědné úředníky na ministerstvech, že novela zákona s prodloužením odvodu je v rozporu s platnými zákony a nálezem Ústavního soudu. Řadu podnikatelů se navíc po letošním roce s nízkou slunečností dostane do ekonomických problémů.
Současně se chceme soustředit na zajištění dalšího růstu nejdostupnějšího energetického zdroje – solární energetiky. Naším cílem je prosazení takzvaného net-meteringu, který by v České republice pomohl rozšířit fotovoltaické panely téměř na každý dům s jižně orientovanou střechou. Zachováme tak jedinečnou zkušenost domácích technických expertů v instalačních společnostech i zvýšíme energetickou soběstačnost naší republiky.
Díky dlouhodobému působení ve společnosti ASEKOL máte značné zkušenosti s recyklací v České republice. V současnosti působíte rovněž jako ředitelka největšího kolektivního systému pro recyklaci panelů REsolar. V souvislosti s recyklací panelů v ČR se veřejně mluví o dalším recyklačním tunelu na solárníky. Jaké kroky nyní činíte, aby se tento tunel minimalizoval z pohledu provozovatelů solárních elektráren?
Solární asociace CZEPHO a AliES spoluzaložily REsolar spolu s předními provozovateli solárních elektráren právě pro to, aby minimalizovaly negativní dopady nesmyslně zavedeného recyklačního poplatku. Česká legislativa upravující recyklaci solárních panelů bohužel nemá obdobu nikde v Evropě, nemá ekonomické opodstatnění a nepřináší nic ani občanům, odběratelům elektřiny, firmám či obcím, ani státnímu rozpočtu.
Provozovatelům solárních elektráren nabízíme vstup do neziskového kolektivního systému REsolar, kde jim garantujeme, že jejich peníze neutečou jinam a že nezaplatí ani korunu navíc než bude nezbytně nutné. Současně chceme konstruktivně jednat s Ministerstvem životního prostředí s cílem představit novému vedení jasné argumenty, které dokazují chyby ve stávající recyklační vyhlášce. Ke spolupráci jsme také na začátku léta vyzvali další kolektivní systémy, ale ani jeden se k naší iniciativě nepřidal…
V Itálii je v současnosti instalováno ve fotovoltaice cca 18 GW, zatímco v České republice je to pouze 2128 MW. V Itálii působí v současnosti 6 kolektivních systémů na recyklaci panelů, zatímco v České republice je těchto systémů devět. Proč je podle Vás možné, že v Itálii se platí za recyklaci solárního odpadu cca 1,50 Kč/kg, zatímco podle vyhlášky MŽP mají solárníci platit 8,50 Kč/kg?
Ano, to je dobré srovnání. V Itálii počítají s korunou padesát, my v REsolaru garantujeme cenu maximálně dvě koruny. Proč byl povinný poplatek nastaven na více než čtyřnásobek, se musíte ptát autorů vyhlášky z Ministerstva životního prostředí, protože ekonomicky to obhajitelné není. Samozřejmě se budeme nadále snažit, aby byla minimální výše poplatku zrušena, nebo alespoň snížena na racionálnější výši.
O smysluplnosti recyklace solárních panelů se vedou vášnivé debaty. Mnozí solárníci se domnívají, že recyklace je zbytečná, jelikož jejich panely patří do systému PV Cycle, který se o recyklaci postará. Realita je však značně odlišná, což potvrzuje prohlášení PV Cycle pro recyklaci panelů do roku 2013. Jaký je Váš osobní názor na recyklaci panelů a její potřebnost?
Obecně jsem přesvědčena, že recyklace z ekologického i ekonomického pohledu smysl má a jde o jeden z velmi perspektivních oborů. Za rozumných a efektivních podmínek by mělo být recyklováno vše, co lze.
PV Cycle funguje na principu průběžného systému financování, který je bohužel neslučitelný s nestandardní legislativou přijatou v České republice. Ta nařizuje vybírat příspěvky na základě odhadu budoucích nákladů na recyklaci, které nastanou až po ukončení životnosti elektrárny, což může být za 20-30 let. Průběžný systém je v případě solárních panelů určitě mnohem vhodnější. Vezměte si jaký technologický pokrok udělala fotovoltaika za posledních pět let, co dokáže za desítky let?
REsolar nabízí nejnižší ceny recyklace panelů na trhu ve výši 2 Kč/kg. Je tato cena v souladu s vyhláškou MŽP, které stanovilo minimální cenu ve výši 8,50 kč/kg? Neobáváte se případných soudních sporů se státem kvůli takto nízké ceně?
Samozřejmě musíme vyhlášku v současné podobě respektovat a 8,50 Kč je minimální výše poplatku, kterou budeme vybírat a která vlastně představuje zálohu na budoucí recyklaci. Skutečná cena za recyklaci je cenou tržní a vychází z nákladů na vlastní provoz systému, výnosů z investování prostředků, nákladů na zajištění přepravy a recyklace a v neposlední řadě z výnosů z prodeje vytěžených komodit ze solárních panelů (stříbro, hliník, sklo..). Tyto náklady zejména s ohledem na minimální režijní náklady garantujeme ve výši nepřevyšující dvě koruny na kilogram. Všichni účastníci prostřednictvím individuálního účtu transparentně uvidí, na co byla každá jejich koruna použita a peníze, které na recyklaci potřebné nebudou, dostanou všechny zpět.
Vyhláška MŽP by šitá horkou jehlou. Podobně nedokonalý je i zákon o recyklaci. Poplatek za recyklaci vůbec nezohledňuje typ instalace. Je logické, že recyklace pozemních FVE, kde se bude muset časem například likvidovat betonové patky nebo oplocení, bude nákladnější než likvidace malých střešních FVE, přičemž mnohé tyto instalace mají panely jako střešní krytinu.
Je podle Vás žádoucí, aby stejný poplatek za recyklaci platili majitelé střešních i pozemních FVE? Neměl by se poplatek odstupňovat podle typu instalace?
Smysl by mělo rozlišit výši příspěvku podle typu panelu, neboť například recyklace amorfních panelů obsahujících nebezpečné látky je významně nákladnější. Na druhou stranu u tohoto typu panelů garantuje výrobce zpětný odběr a ani s tím česká legislativa nepočítá. Poplatek podle vyhlášky zahrnuje pouze náklady na recyklaci elektroodpadu ze solárních panelů, nikoliv však náklady na demontáž, likvidaci oplocení apod. Abychom mohli uvažovat o komplexní recyklaci celé solární elektrárny, musela by být výše poplatku stanovena tržně.
Podle našich odhadů existuje stále dost silná skupina provozovatelů FVE, kteří se dosud neregistrovali k recyklaci. Co těmto solárníkům radíte?
Jakkoliv chápu jejich nechuť k povinné registraci a nesouhlas s nastavenými podmínkami, obávám se, že jim nic jiného než registrace asi nezbývá. Těmto subjektům radíme, aby si pečlivě porovnali podmínky jednotlivých kolektivních systémů a vybrali si ten, který jim poskytne podmínky s co nejnižšími náklady na provoz systému. Chtěla bych je také ujistit, že jsme v CZEPHO tento kolektivní systém nezakládali z nějakého nadšení nad zavedením recyklačního poplatku, se kterým nesouhlasíme od samého počátku, ale právě proto, abychom umožnili provozovatelům elektráren tyto negativní dopady co nejvíce minimalizovat a ochránili peníze podnikatelů i tisíců domácností s panely na střechách.
Datum: 1.1.2015 | Rubrika: Solarninovinky.cz
Zdroj: Solarninovinky.cz