Tip: Na obnovitelné zdroje nemusíme jen doplácet – první část
V pravidelných periodách se v médiích objevují články o zdražování elektrické energie. Často jsou tyto články pouhou kopií tiskových zpráv regulačního úřadu či alternativních obchodníků s energií. Dozvídáme se, že ročně roste cena elektřiny o další procenta, pisatelé to přepočítávají na tisícikoruny z domácích rozpočtů navíc a čtenáři pouze roste krevní tlak.
Růst cen se svádí z velké části na obnovitelné zdroje. Málokdy se ale dozvídáme, jak v současné době na obnovitelné zdroje nejen přispívat, ale také z nich získat konkrétní přínos. Právě o způsobu, jak do obnovitelných zdrojů efektivně investovat je tento článek.
Historie obnovitelných zdrojů
Historie využití všudypřítomné energie provází člověka po celou dobu jeho existence na Zemi. Tepelnou energii dává oheň, energii z vody lidé využívali pro ulehčení mechanické práce, vítr byl využíván pro mletí obilovin atd. Sluneční energie si lidstvo začalo podstatně všímat v 50. letech minulého století, kdy začal věk polovodičů.
Tehdy vyšel z Bell Laboratories v USA první použitelný křemíkový fotočlánek. Tím byl položen základ pro využití sluneční energie, jak ho známe dnes – ve fotovoltaických elektrárnách. Obnovitelné zdroje zažívají v posledních desetiletích renesanci – již v moderním hávu.
Důvodů je mnoho. Jako nejsilnější je uváděno hledání alternativ k tradičním zdrojům výroby elektrické energie v tepelných a jaderných elektrárnách. Přestože jsme technologicky mnohem dál, než když se začínalo s prvním využitím větru, vody nebo právě Slunce, stále ještě potřebovaly obnovitelné zdroje určitou dotaci, která by umožnila jejich masovější rozšíření.
V mnoha zemích na světě proto byly zavedeny zákony, které podporovaly obnovitelné zdroje za pomoci finančních garancí po dobu životnosti daného zdroje. Návratnost investice tak byla zajištěna zákonem. Druhotný efekt byl ve snížení pořizovacích nákladů – právě díky rychlému rozšíření technologie mezi velké množství zákazníků. Takovým zákonem byl v ČR zákon č. 180 / 2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který byl v roce 2012 novelizován.
Aktuální stav v České republice
V současné době je v ČR v provozu více než 23 000 fotovoltaických elektráren. Z tohoto počtu je drtivá většina zapojena v režimu vlastní spotřeby rodinného domu, firmy nebo továrny a není tak klasickou FVE, která nám bije do očí nejvíc – umístěná na poli a o výkonu větším, než je 1 MW.
Velkých FVE je v ČR jen cca 550 (tedy ani ne 2,5 % celkového počtu). Většina těchto projektů byla připojena v roce 2009 a 2010. Rok 2012 a rok letošní je pak ve znamení stavby malých FVE do 30 kWp (cca 120 panelů) na rodinných domech a na firemních budovách, právě s režimem vlastní spotřeby.
V posledních letech také výrazně klesla podpora pro nově připojené zdroje. Zatímco v roce 2010 činil tzv. zelený bonus pro nové FVE cca 12 Kč na každou vyrobenou kWh, v roce loňském to bylo již jen 5 Kč a od 1.7.2013 je tento příspěvek již jen 1,88 Kč (2,44 Kč u FVE do 5 kWp). Současně s poklesem podpory se také snížily ceny technologií. Proto i přes výrazný pokles podpory zůstává fotovoltaika do konce roku 2013 nadále zajímavou investiční příležitostí.
Fotovoltaika se tak stala tím, čím od začátku měla být – ne dokonalou investiční příležitostí, kdy se vložené peníze během 20 let vrátí čtyřnásobně, ale nástrojem pro úsporu. Je tak žádoucí, aby investor maximum energie spotřeboval okamžitě, v objektu.
Tím se naplňuje i myšlenka, která rozšířila fotovoltaiku na střechy například v Německu – pokud si vyrobím elektřinu přímo v místě spotřeby, šetřím tak přenosovou síť a snižuji náklady na výrobu a distribuci elektrické energie. Vždyť jen transport elektřiny z velkých elektráren, často na vzdálenost stovek kilometrů, znamená ztráty překračující 10 %!
K aktuálnímu stavu ještě jedna klíčová poznámka pro případné investory, kteří chtějí fotovoltaickou elektrárnu použít na snížení spotřeby v rodinném domu nebo firmě – zelený bonus ve výši 1,88 či 2,44 Kč / kWh je platný jen pro zdroje připojené do konce roku 2013.
Zároveň platí omezení ve velikosti elektrárny – je možné postavit maximálně jednu elektrárnu o výkonu 30 kWp na jedné budově zapsané v katastru nemovitostí. Vzhledem ke komplikovanému procesu připojení tedy není čas se dlouze rozhodovat (viz rámeček proces připojení v ČR). V každém případě je potřeba počítat na výstavbu elektrárny včetně připojení nejméně osm týdnů času.
Proces připojení výrobny elektřiny malého výkonu v ČR
Autor je ředitelem divize Energo firmy NWT a.s., která se již několik let specializuje na developing, projekci, výstavbu a servis obnovitelných zdrojů energie.
Toto je první část článku, jehož pokračování bude publikováno dne 20. srpna.
Datum: 11.9.2014 | Rubrika: Solarninovinky.cz
Zdroj: Solarninovinky.cz